Proč starosta zatajil plnou moc?
Na téma topolové aleje ve Školní ulici jsme již psali v našich Zpravodajích č. 12/2007 a 4/2008. Dnes se k němu opět vracím, neboť jak se ukazuje, kauza je složitější než se původně zdálo.
Jak se město staralo o alej,…
Topolovou alejí se vedení města zabývá již od roku 2005. Tehdy se rada města rozhodla alej vykácet, ale pod tlakem veřejnosti od svého záměru ustoupila a stromy nechala jen odborně prořezat, aby eliminovala nebezpečí úrazu v důsledku padajících suchých větví. V roce 2007 se problematika dalšího osudu aleje objevuje na jednáních městské rady a komise životního prostředí znovu. Město nechalo vypracovat odborný posudek, který navrhuje vzhledem ke stáří stromů alej postupně vykácet a obnovit. S tímto názorem se shodla i komise životního prostředí. Jako nepochopitelné se pak jevilo rozhodnutí rady města vykácet alej najednou. V listopadu jsme proto navrhli zařadit topolovou alej na program zasedání zastupitelstva a chtěli jsme rozhodnutí rady zvrátit a dosáhnout kácení a obnovování postupného, které považujeme za citlivější. Na zasedání nakonec padly tři návrhy na řešení situace – nekácet stromy vůbec (ne zcela pochopitelný návrh starosty A.Rádla- ODS, který současně prohlásil, že stromy ohrožují chodce a on jako starosta musí zajistit bezpečnost dětí okolo školy), stromy kácet a obnovovat postupně v souladu s posudkem (návrh L.Kalouskové - VV) a stromy vykácet všechny a najednou (návrh K.Holuba – VPM). Většinou hlasů byl schválen návrh pana Holuba s tím, že místostarostka Langšádlová (KDU-ČSL) deklarovala připravenost města vykácené stromy nahradit novými. V tu chvíli si většina přítomných myslela, že je řeč o městské aleji a jde nám o bezpečnost dětí a současně šetrný přístup k přírodě.
…která není jeho
Před jednáním zastupitelů jsem si ověřovala údaje v katastru nemovitostí a začala jsem pochybovat o tom, že se stromy nacházejí na pozemku města. Zeptala jsem se proto přímo na zasedání, kdo je vlastníkem pozemku, na němž topoly rostou. Avyšlo najevo, že se jedná o pozemek soukromý. V tu chvíli jsem si uvědomila, že město již léta pečuje o soukromou alej a platí její údržbu. A teď má být dokonce z obecních peněz hrazeno kácení, náhradní výsadba a následná péče o nové stromky. Ptám se proč, když k zajištění bezpečnosti chodců má vedení města zákonem dané nástroje, které nestojí daňového poplatníka ani korunu (viz rámeček)?
Proč starosta přijal a následně zatajil plnou moc
Proč město nevyužije možností daných mu zákonem a netlačí na majitele aleje, aby ji udržoval v bezpečném stavu? Proč tak lehkomyslně nabízí, že to všechno zaplatí ze svého (tzn. z našeho)? Odpovědí na tuto otázku je existence plné moci, o níž jsem se dozvěděla jako předsedkyně sdružení Spolu, které je účastníkem řízení ve věci kácení topolů. Tato plná moc totiž převádí veškeré povinnosti vlastníků aleje na město. Od chvíle, kdy ji starosta koncem roku 2007 přijal, vyřizují úředníci města místo majitelů stromů veškeré úkony spojené s žádostí o kácení – v pracovní době a zadarmo (neboť s tímto druhem úředních úkonů se nepočítalo a nejsou pro ně stanoveny poplatky). Ale mnohem závažnější je skutečnost, že na základě této plné moci je vedení města připraveno na náklady města alej vykácet, vysázet nové stromky a o ty se několik dalších let starat. A přitom náklady spojené s kácením a obnovou aleje mohou dosáhnout až několik desítek tisíc korun. Proč starosta takovou plnou moc přijal? A proč ji před zastupiteli zatajil? Tyto otázky položím panu starostovi na nejbližším zasedání zastupitelstva a současně navrhnu, aby byla plná moc vypovězena.
Majiteli pozemků č. 2657/6 a 2657/10 jsou paní Nováková a pánové Bočan, Dlouhý, Smeták a Mysliveček. Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v § 7 říká: “ Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníků.“ V případě, že je ohrožena bezpečnost, je v kompetenci příslušného odboru životního prostředí vlastníkovi stromů nařídit na jeho vlastní náklady provést bezpečnostní řez nebo eventuelně strom pokácet. V takovém případě lze rovněž vlastníkovi nařídit náhradní výsadbu, a to buď na stejném místě nebo jinde v obci. Podnět odboru životního prostředí může dát kdokoliv, tedy i zastupitelstvo, rada nebo starosta.
„Plná moc čtyř z pěti vlastníků topolové aleje udělená v listopadu 2007 městu Černošice. Osobní údaje jsou znečitelněny.“