Otázky a odpovědi k některým bodům našeho volebního programu
From:
Sent: Thursday, September 13, 2018 4:38 PM
To: f.korinek@vecicernosicke.cz
Subject: Dotazy k volebnímu programu 2018
Dobrý den,
jako občan Černošic jsem pečlivě přečetl váš volební program. Většina bodů mi vyhovuje, ale rád bych se zeptal na jistá upřesnění z oblasti dopravy, přírody, a odpovědného hospodaření.
1. ke kapitole „Spolehlivá a tichá MHD“:
1.1 Co znamená „údržba trati ke snížení hlukového zatížení“? Nejsou jejími důsledky časté výluky jedné koleje, kvůli kterým pak dráhy ruší spoje?
Postupem času se na kolejích vytvářejí nerovnosti, které zvyšují hlučnost. Pravidelnou údržbou – jejich obrušováním speciální technologií – se hlučnost snižuje. Tuto údržbu SŽDC dělá třeba jednou za rok, dopad na provoz je minimální (je to myslímve večerních hodinách), efekt znatelný. Více info např. na třetím odkazu shora na této stránce: https://www.mestocernosice.cz/…e-zeleznice/. Pečlivější údržba na naší trati je jistě výsledkem našich požadavků a jednání i tlaku místní veřejnosti – dříve tak pravidelně neprobíhala.
2. ke kapitole „Odpovědnost k přírodě i k lidem“
2.1 Nehrozí, že se z nových „malých retenčních nádrží“ stanou líhně komárů, kteří se perspektivně stávají epidemiologickým rizikem vzhledem ke stále častějšímu přenášení chorob známých doposud jen ze (sup a sub)tropických oblastí?
V rámci ochrany území před přívalovými dešti a současně před suchem je naší snahou zpomalit tempo, kterým voda protéká a odtéká městem. Retenčními nádržemi se ale nemyslí rybníčky, ve kterých se drží voda dlouhodobě, naopak je žádoucí, aby z nich voda odtekla a byly znovu prázdné a připravené pojmout další přívalový déšť. Projekt navrhuje, podle odborného posouzení a lokality, dvě možná řešení – někde tzv. suchý poldr (hráz, kde se velký proud vody zadrží a postupně voda stoupá, odtéká odtud pomaleji – tím se ochrání území pod ní před zaplavením), jinde podzemní vsakovací nádrže, kam voda zateče a odkud se postupně vsakuje do okolí.
2.2 Co všechno znamená „snižování hluku ze silniční dopravy“ – plánujete zavádět nová omezení povolené rychlosti, či omezování intenzity silniční dopravy jako takové?
Omezování silniční dopravy jako takové nechystáme, ani nemůžeme – na krajské silnici by nám kraj ani dopravní policie omezení nepovolili. Jde především o regulaci rychlosti aut, protože velké množství hluku vzniká prostě z valivého odporu kol, hluk způsobují auta překračující rychlost. Regulací rychlosti nemyslíme snížení rychlosti, ale účinnější opatření, která napomohou jejímu doržování. Jako například na Karlštejnské, viz následující odpověď.
2.3 Proč, v jakém úseku a na kolik chcete „snižovat rychlost v Karlštejnské“?
Nechceme snižovat povolenou rychlost, ale skutečnou rychlost. Dnes na Karlštejnské bohužel velká část aut překračuje limit. Již máme s dopravní policií předjednaný návrh, který pomocí vodorovného dopravního značení (čar), zřízení pruhu pro cyklisty, zřízení dalších přechodů pro chodce napomůže tomu, že řidiči podvědomě zpomalí – na Karlštejnské je dnes problémem to, že je široká, rovná a dlouhá, a to nemálo řidičů svádí k přitlačení pedálu.
2.4 Hodláte v Karlštejnské budovat další příčné prahy navzdory jejich zdokumentovaným negativům (výrazně zvýšené zdraví škodlivé emise z rozjezdů a prachu z brzdových destiček, měřitelné zvýšení hluku, poškozování podvozků zasažených vozidel)?
Ne, nehodláme. Zaprvé jsme si vědomi Vámi popisovaných výhrad (i když například já bydlím nedaleko retardéru ve Školní ulici, a výhody rozhodně převažují), ale především na krajské silnici, kde jezdí autobusová linka a o kterou se stará krajská správa silnic, by nám ani příčné prahy nepovolili.
2.5 Co znamená „věnování zvýšení pozornosti“ místům potenciálních střetů cyklistů s chodci – dopravní úpravy (zlepšené značení, rozšíření, osvětlení) nebo nějaká forma represe?
Na represi moc nevěříme, nejsou k ní ani prostředky. Nemáme dost strážníků na to, aby někde dlouhodobě stáli a chytali cyklisty. Myslíme tím například pozornost tomu, jak bude řešen do budoucna nájezd na novou lávku do Lipenců (bude širší, tak aby to nesvádělo k rychlé jízdě cyklistů, lze vhodně upravit nájezdy), to samé na budoucí rozšířené lávce do Všenor, hodně jsme toto řešili se zástupci chatových osad na obou stranách města. V lesoparku Na Vírku (od sportparku Berounka směrem k Praze) máme připravenou studii na zřízení mlatových cestiček, aby pěší mohli jít mimo asfaltovou cyklostezku.
3. ke kapitole „Město dobrých nápadů“
3.1 Elektromobily jsou kontroverzní kvůli škodám na životním prostředí i diskutabilní životnosti baterií, navíc se očekává výrazný nárůst cen elektřiny. Udělali jste si analýzu srovnávající TCO nových potenciálních vozidel Černošic (klasické PHM, CNG, hybrid, elektromobil) pro celou plánovanou dobu provozu, nebo se jedná o „cool faktor“ elektromobilů?
Zatím jsme koupili jedno elektrokolo pro dámy ze stavebního úřadu, které jsou za něj velmi rády, nemusejí jezdit autem (některé nerady) atd. Také jsme získali dotaci na elektrickou multikáru – i bez dotace by byla výrazně levnější než standardní multikára, která stojí přes 2 miliony, s dotací ještě levnější. Základní analýzu provozních nákladů jsme si udělali, ano.
3.2 „Smart cities“ jsou stále více kontroverzní koncept, protože spojená „datifikace“ a „senzorifikace“ představuje intruzivní zásah do soukromí obyvatel, kteří jsou pak behaviorálně profilováni analytikou běžící nad daty ze senzorů (a stále více se ukazuje, že anonymizace není možná, protože Big Data analytika zase ke všemu zkoreluje konkrétní lidi). Navíc se často zvrhávají v diskriminaci občanů, kteří nemají či nechtějí chytré telefony (platba výhradně smartphony za parkování apod.) Plánujete výhledově „Smart city“ pouze „pasivní“ (=informace k občanům a e-government), nebo i „aktivní“ (instalace senzorů a IoT)?
Koncept smart city nevnímáme v našem případě v této rovině – senzory, big data, automatizace – ale v šírším kontextu jako město, které se chová chytře a odpovědně, viz příklady, které jsou u tohoto bodu uvedené. Doplnit lze třeba využívání interaktivní mapy s řadou vrstev v systému gobec.cz/cernosice. Na řadu chytrých konceptů založených na technologiích jsme trochu moc malí, a navíc nejsme nutně přesvědčeni, že přemíra technologií dělá život lepším. Smart city chápeme spíš jako moderně řízené město s inovativními postupy.
4. ke kapitole „Rozvoj veřejného prostoru“
4.1 Slibujete „Zklidnění Radotínské na obytnou ulici“. Radotínská je nyní jediná výpadovka na Prahu a „zklidňování“ zpravidla znamená znekapacitnění komunikace a de facto likvidaci či extrémní šikanu tranzitní dopravy. Kudy má vést tranzitní doprava na Radotín, když ne po Radotínské? Jaká má být kapacita nové výpadovky? Co se stane s benzinkou a myčkou na Radotínské?
Zklidnění Radotínské ulice připadá v úvahu poté, co bude v rámci připravované rekonstrukce železniční trati vybudována přeložka krajské komunikace – místo hlavního železničního přejezdu má vést ulice nově přímo podél trati směrem na Prahu až na úroveň Penny Marketu a tam trať podjet a kruhovým objezdem se u současné betonárny napojit na současnou výpadovku. Tranzitní doprava na Radotín tedy nebude nijak omezena, ale naopak – ubyde jeden železniční přejezd, doprava bude plynulejší. Je to ale projekt státu a do jeho zahájení stále zbývá tak 5–6 let přinejmenším. Jeho přípravu aktivně sledujeme a snažíme se ovlivňovat. Více informací rovněž na výše uvedeném odkazu k rekonstrukci trati. Na benzínku a myčku na Radotínské toto nebude mít žádný vliv.
5. otázky mimo program
5.1 Vlaky mívají zpoždění i proto, že poslední výhybná kolej je až v Dobřichovicích. Přitom se ví, že v Mokropsech byla trať postavena s prostorovou rezervou pro třetí, výhybnou kolej. Osobní vlaky by tedy mohly čekat na předjetí o 10 minut blíže Černošicím a tím zmenšit zpoždění. Budete to nějak řešit, ať s ohledem na rekonstrukci trati či již předtím?
V rámci projektu rekonstrukce trati se nějakou dobu uvažovalo o třetí koleji v mokropeském nádraží, ale pro odbor části obyvatel od toho investor (stát/SŽDC) ustoupil a místo toho připravuje zřízení výhybek v úseku trati mezi touto zastávkou a železničním mostem, právě proto, aby se dlouhý úsek Radotín Dobřichovice rozdělil na dvě části, a třeba v době výluky se změnšila zpoždění (uzavře se kratší úsek trati). Na posledním jednání s projektanty (SUDOP) dokonce bylo zmíněno, že ve špičkách by třeba toto umožnilo i souběžnou jízdu dvou vlaků ve stejném směru (rychlík využije výhybek k předjetí a zařadí se v Radotíně zpět, než pojede nějaký vlak proti). Provozovatel osobní dopravy (ROPID) a také sdružení nákladních dopravců prý SŽDC žádá, aby druhou sadu výhybek udělala ještě na úrovni hradla Kosoř, tj. na druhé straně od Černošic, směrem na Radotín.
5.2 Podle hydrologů se na vysychání krajiny podílí meliorace potoků. Experiment ukázal, že pokud je meliorovaný úsek upraven a potoku je umožněno se vsakovat do půdy, záhy dojde k radikálnímu zlepšení okolní zeleně, vláhy atd. Budete tyto poznatky nějak reflektovat ohledně černošického potoka a plánovaného zvelebování města a rekonstrukcí?
V tomto žádný konkrétní záměr nemáme, ani si nejsem jist, zda něco takového je na Švarcavě možné. Většina jejího toku vede mezi soukromými zahradami.
5.3 Podle řady expertů a hydrologů (např. pan Fencl) by vytěžení štěrkopísků v plánované „Radotínské laguně“ nevratně poškodilo biosystém vsakování a filtrace vody, zhoršilo obnovování podzemní vody a negativně postihlo i studny v okolí. V Černošicích byla iniciována i petice na toto téma (byť poněkud redukující problematiku). Jakým způsobem se v rámci Regionu hodláte stavět k této věci?
Tuto problematiku neřeším v rámci Regionu (tím obvykle myslíme svazek obcí Region Dolní Berounka, tj. obce od Černošic po Tetín u Berouna), ale v rámci sdružení „Soutok“, což je zatím volné uskupení Černošic a městských částí na jižním okraji Prahy, tedy Lipenců, Radotína, Zbraslavi, Chuchle, Lahovic a Modřan. V rámci tohoto sdružení podporujeme záměr schválený i radou města Prahy a podporovaný Institutem pro plánování a rozvoj Prahy (IPR) na vytvoření přírodního příměstkého parku Soutok. Viz https://www.mestocernosice.cz/…icke-zamery/ úplně dole. Na to, zda jsou výše vyslovené obavy o vsakování a filtraci vody oprávněné, jsou i od odborníků různé názory – že taková rizika nebyla dostatečně potvrzena, tvrdí například i radní J. Plamínková (STAN), která jinak patří k hlavním propagátorům parku Soutok. Proti těžbě štěrkopísku jsem především proto, že bych si opravdu přál, aby území mezi Berounkou a Vltavou bylo co nejpřírodnější, a možná desítky let trvající těžba štěrkopísků samozřejmě její charakter poznamená. Laguny beru jako vějičku pro veřejnost, moje generace se jich už nejspíš nedožije, i kdyby je chtěla – protože ta by měla vzniknout až po vytěžení štěrkopísků. Jejich kvalita údajně není příliš vysoká, nepoužily se ani v době, kdy se přímo nad nimi stavěla dálniční estakáda. Jedná se ale bohužel o povolené, registrované těžební ložisko, a to na soukromých pozemcích, takže může být velmi náročně nějak dosáhnout toho, aby k těžbě vůbec nikdy nedošlo… Snad kdyby Praha nebo stát majitele vyplatili. Jinak pro ochranu přírodního charakteru Berounky a také tohoto území Soutoku jsem před prázdninami s ostatními starosty zorganizoval velkou tiskovou konferenci spojenou s odesláním otevřeného dopisu vládě, a to s požadavkem na vyškrtnutí Berounky ze splavnitelných toků… I to spadá do našich priorit do budoucna.
S přáním pěkného dne
O.T.
Děkujeme za doplňující otázky k našemu programu
Filip Kořínek
Věci černošické