Nové chodníky = nezájem a porušování předpisů

Černošice proinvestovaly již desítky milionů korun na rekonstrukcích komunikací a chodníků. Bohužel způsobem, který lze považovat za částečné mrhání prostředky a který porušuje technické předpisy i doporučení odborníků pro stavbu chodníků.

Ve svých dřívějších článcích na toto téma jsem vycházel jen ze svého laického názoru, že je nevyužitou příležitostí a špatně investovanými penězi, když město z různých možností nevolí vždy tu, která je nejpohodlnější a nejbezpečnější pro chodce.

  • Proč mrzačit chodník kvůli bezbariérovému napojení na branku, když stejně za ní uvnitř pozemku je prudký svah a deset schodů?
  • Proč kvůli přejezdu auta na pozemek snižovat chodníky na úroveň komunikace, když jinde stavíme zpomalovací pruhy s mnohem větším sklonem i výškou?
  • Proč zohledňovat „pohodlí“ auta, které chodník přejede 2x denně, a ne pohodlí a bezpečnost desítek chodců, kteří po chodníku denně přejdou?

Snažil jsem se o svém názoru město přesvědčit. Neuspěl jsem – jak ukazují třeba nově rekonstruované ulice Kladenská či Mokropeská.

Požádal jsem tedy o konzultaci odborníky, kontaktoval výrobce chodníkových prefabrikátů, prostudoval technickou normu pro projektování místních komunikací (ČSN 73 6110) a vyhlášku 369/2001 Sb. (prováděcí vyhlášky stavebního zákona). Zjistil jsem trochu s překvapením, že mnou prosazované řešení vlastně není jen něčím, co by šlo při dobré vůli města, ale že na mé straně stojí zákon. A město tento zákon porušuje.

Chodníky jsou pro chodce a auta nepotřebují pohodlí

„Při technickém řešení vjezdu k rodinnému domu přes pěší komunikaci je nutné preferovat důležitější a zatíženější komunikaci – tj. provoz pěších. Je to otázka zatřídění komunikací dle ČSN 73 6110 (a požadavek vyhl. 146/2008 Sb.) a vjezd je zpravidla pouze účelová soukromá komunikace“, říká Ing. D. Lanzová z Národní rady osob se zdravotním postižením ČR, která se problematice místních komunikací dlouhodobě odborně věnuje.

„Automobily „pohodlí“ nepotřebují – stačí jim snížený obrubník k najetí a event. snížený chodník do 0.5 metru od hrany obrubníku (v tzv. bezpečnostním odstupu1)“, potvrzuje Ing. Z. Šachlová z Ředitelství silnic a dálnic, která se podílela na zmíněné technické normě.

Způsob provedení chodníků v místě přejezdu, který od města a investorů požadujeme, je takový, kde se vjezd na chodník řeší položením obrubníku naležato a využitím jeho sklopené plochy, která je pro nájezd vozu zcela dostačující. Příklady takového žádoucího provedení lze vidět například i v Černošicích podél domů firmy Skanska. Jinde v Černošicích to ale zatím jaksi „nejde“… Chybí vůle, a asi i znalost technických norem.

Když jsem městský úřad formálně podle zákona 106/1999 (protože jinou cestou jsem se od vedoucího investičního odboru ing. Skalického odpovědi ani po mnoha týdnech nedočkal!) požádal o informace o důvodech současného nevhodného řešení chodníků, dostal jsem odpověď, ze které čiší hlavně poněkud arogantní nezájem věc opravdu řešit a zejména snaha nějak „vyřídit“ obtěžujícího tazatele, aby už dal pokoj.

Na jednotlivé mé návrhy ohledně provedení chodníků mi odbor investic odpověděl, že:

  • „používaný silniční obrubník ABO II-20 není výrobcem určen k zabudování na ležato, je vyráběn z prostého betonu a nepřítomnost armatury musí zákonitě vést k prasknutí v důsledku zatížení pojíždením vozidel“… Ano, napsali „musí zákonitě…“ – přitom ve skutečnosti výrobci těchto prefabrikátů běžně uvádějí, že obrubník je možno „uložením obrubníku naležato lze vytvořit nájezd nebo bezbariérový přístup“ (fa PREFA). O řešení nájezdu umístěním obrubníku naležato se také píše v mnoha stavebních povoleních a další oficiální stavební dokumentaci mnoha měst a obcí… A koneckonců i v Černošicích je takto na několika místech použitý. Účelová lež.
  • „projektanti dopravních staveb toto nedoporučují“ - a k tomu mi úřad poskytnul tel. kontakty na dva projektanty, se kterými město spolupracovalo…; jeden z kontaktů ale již ale byl nefunkční, druhý (ing. Kyp, fa CityPlan) mi potvrdil, že by mnou prosazované řešení bylo možné (!), záleží na požadavku investora, kterým se projektant samozřejmě vždy řídí… Tedy i v tomto bodě odpověď úřadu nepravdivá.

Místo, aby městský úřad jen z donucení hledal argumenty, proč to nejde, a plodil účelové lži, měl by si raději prostudovat technické normy, požadovat od svých projektantů, aby je respektovali, a dbát na bezpečnost chodců více než na pohodlí aut. Chybí vůle.

Je logické, že v některých případech může dojít k tomu, že kvůli zachování potřebných parametrů chodníku, bude potřeba provést úpravu jinde – pracovat s výškou celé komunikace, například aby se chodník nedostal příliš nízko nebo vysoko oproti stávající úrovni vchodu či vjezdu na pozemky, a nebo je upravit. Pro toto se používá termín tzv. vyvolaná investice – někde je nutné v souvislosti s projektem zajistit a pokrýt náklady např. na zvýšení nebo snížení vjezdu, posunutí pantů apod. I při omezených zdrojích je lepší jednorázově navýšit rozpočet o drobnou úpravu, než nevratně na desítky let zmršit chodník, který je pak nepohodlný, nebezpečný, nehezký… (a vlastně by asi vůbec neměl být tak zkolaudován).

Vhodný způsob konstrukce chodníku
(ul. Stulíková)		 Příklady zbytečného zmrzačení chodníku (Mokropeská ul.)
Jako na horské dráze (ul. Pod Višňovkou a Kladenská ) Bezbariérový nájezd pro pohodlí terénního vozu? (Slunečná)
Bezbariérový přístup k brance, za kterou jsou dlouhé schody (Mokropeská)

Co říká technická norma….

  • Čl. 19. Při návrhu místní komunikace se vychází z její dopravní funkce a výhledových intenzit dopravních proudů dotčené komunikace a všech křižujících komunikací.
  • Čl. 123. Příčný sklon chodníku klesá zpravidla směrem k obrubě (odvodňovacímu proužku) a navrhuje se v hodnotách podle čl. 119. Čl. 119: Základní příčný sklon vozovky… se bez ohledu na druh krytu stanoví zpravidla 2%; pouze u krytu štěrkového nebo stabilizovaného se provede příčný sklon 3%.
  • Čl. 128. Největší podélný sklon nemá přestoupit na nemotoristických komunikacích tyto hodnoty: a) pro cyklisty 6%, b) pro chodce 9%. … Na komunikacích pro pěší může podélný sklon dostoupit výjimečně 12%, na komunikacích s očekávaným vyšším výskytem osob starších a osob s omezenou pohyblivostí nesmí přestoupit podélný sklon 10% (případný vyšší sklon musí být zmírněn vložením schodišťových stupňů).
  • Čl. 159. Nejmenší volná šířka chodníku má umožnit jízdu dětského kočárku, jízdu invalidního vozíku, chůzi chodce se zavazadly a umožnit jejich míjení a činí 1,50 m.
  • Čl. 161. Zvýšené chodníky jsou od odvodňovacích proužků (vodicích proužků), jízdních pásů, přídatných a přidružených pruhů odděleny obrubníky s podstupnicí s výškovým rozdílem 0,08 až 0,12 m (u novostaveb 0,18 m). Obrubníky se sešikmenou podstupnicí se navrhují u vjezdů do přilehlých objektů. V místech výskytu osob s omezenou pohyblivostí, zvláště u zdravotnických a sociálních zařízení, se provede u přejezdů chodníků, vjezdů do přilehlých objektů a přechodů pro pěší snížení obrubníků na výškový rozdíl 0,02 m nebo zešikmení obrubníků (nejvýše ve sklonu 1 : 12).

Co říká vyhláška 369/2001?

  • 1.1.3. Pochozí šikmé plochy pokud nejsou rampami, smí mít sklon nejvýše 1:12 (8,33 %).
  • 1.4.1. Chodníky musí být široké nejméně 1500 mm a smí mít podélný sklon nejvýše 1:12 (8,33 %) a příčný sklon nejvýše 1:50 (2,0 %).

V Černošicích se při stavbách chodníků zcela systémově porušují prakticky všechna citovaná ustanovení příslušné technické normy a vyhlášky (viz rámeček).

Vyzývám J. Skalického coby vedoucího odboru investic, M. Jirouta coby místostarostu a předsedy investiční komise, a A. Rádla coby nejvyššího představitele města, aby sami vyzkoušeli chodníky, které v našem městě nechali postavit, a to na invalidním vozíku nebo aspoň s dětským kočárkem. Věřím, že tento zážitek jim dodá další silný argument, proč konstruovat chodníky v Černošicích jinak – pokud by jim snad sama skutečnost, že to tak požaduje norma, nestačila.

Vyzývám radu města a městský úřad, aby na již dokončených stavbách byly odstraněny alespoň ty nejvýraznější excesy a při dalších stavbách chodníků byly důsledně dodržovány technické normy a odborná doporučení, a to:

  1. aby vjezdy na přilehlé pozemky byly na straně vozovky důsledně řešeny položením obrubníkového prefabrikátu naležato (tj. zkosením pouze obrubníku)
  2. aby technické parametry (zejména příčný sklon a podélný sklon chodníku) v maximální míře byly navrženy vždy dle vyhlášky č. 369/2001 Sb. a normy ČSN 73 6110 a
  3. aby případné uzpůsobení sklonu či výšky chodníku pro přejezd na přilehlý pozemek bylo provedeno vždy jen v nejmenší možné míře, která je pro příčný pohyb automobilu nutná, ale aby byly vždy prioritou pohodlí a bezpečnost chodců


1 Tzv. „bezpečnostní odstup“ je část chodníku 0.5 metru od vozovky - teprve od něj se počítá užitná šířka chodníku, která by měla činit nejméně 1,5 metru (mj. aby umožnila míjení chodců, kočárků či invalidních vozíků); pokud na opačné straně je pevná stěna (zeď domu, plot), je ještě podél ní potřeba přičíst dalších 0.25 m šířky.

Dne: 25. 06. 2009 | Filip Kořínek
Kauza Územní rozvoj a stavební projekty | Zpět