V posledních několika číslech našeho zpravodaje jsme se věnovali budoucímu využití prostoru pod mokropeskou školou a připravované dohodě se soukromými majiteli větší části těchto pozemků o změně jejich určení v územním plánu a převodu menších ploch do vlastnictví města. Jaký je nejnovější vývoj?
Z nedávných jednání a diskuzí s různými členy zastupitelstva, včetně autorů původního návrhu, pánů Jirouta a Strejčka, vyplývá zřejmý posun od preference komerčně-obytného centra k využití sportovně-rekreačnímu. Tento posun považujeme za významný dílčí úspěch a všem zúčastněným za něj děkujeme. V souvislosti s tím by pravděpodobně také došlo ke změně tvaru a umístění jednotlivých ploch: původní komerční centrum mělo tvořit svislý pruh ve středu lokality, pro veřejné volnočasové využití (park, hřiště apod.) se zdá být vhodnější umístění na pravé straně u silnice Školní.
Druhou důležitou otázkou pro nás ale jsou velikosti jednotlivých ploch a celkově smysl a výhodnost celého záměru pro město.
Na jak velkých pozemcích by město povolilo soukromým vlastníkům komerční výstavbu a jak velký pozemek by město na oplátku dostalo darem? Byl by to pro město opravdu výhodný „obchod“? Tyto informace dosud nebyly nikde zveřejněny a místostarostou Jiroutem nám byly předloženy až na pracovní schůzce v posledním lednovém týdnu.
Z původně zveřejněné studie městského centra (Informační list 3/2009) bylo možné odhadnout, že plocha budoucího městského centra by měla činit cca 14,5 tis. m2, z čehož město již 4 500 m2 vlastní. Z toho jsme dovozovali, že zbývajících cca 10 tis. m2 by město dostalo darem. Na oplátku by se zvětšila plocha určená pro rezidenční výstavbu ze stávajících cca 15 tis. m2 na cca 22,2 tis. m2. S vědomím možných nepřesností vzniklých hrubým měřením ploch jsme parametry takového obchodu považovali za celkem rozumné: ačkoliv město umožní rezidenční výstavbu na dalších cca 7,5 tis. m2, získá do vlastnictví cca 10 tis. m2 ploch pro veřejně prospěšné stavby.
Realita prezentovaná místostarostou Jiroutem na uvedené pracovní schůzce je však zásadně odlišná:
Původní chápání celého „obchodu“ se tak dostává do zcela jiné roviny. Pomineme-li komunikace, které městu musí tak jako tak standardně darovat jakýkoliv developer, má být městu darováno jen 4 938 m2 reálně využitelné plochy a na oplátku by město nově mělo umožnit výstavbu na cca 14,4 tis. m2 na úkor stávajících veřejných zelených ploch (10,4 tis. m2 na náměstí 5. května plus cca 4 tis. m2 pod školou). Takový obchod odmítáme, protože jej považujeme pro město za nevýhodný, a to jak z hlediska výsledné velikosti veřejných ploch, kterých má město katastrofální nedostatek, tak z hlediska vyváženosti finančního ohodnocení přínosu pro soukromé vlastníky a pro město. Navrhujeme zásadní změnu parametrů dohody se soukromými majiteli s cílem zachovat maximální možný rozsah ploch pro veřejné využití a zeleň ve vztahu.