Jak jsem diskutoval
Ve svých 42 letech jsem se poprvé ve svém životě rozhodl aktivně zúčastnit veřejné diskuse. Nakopl mne ne zrovna povedený návrh urbanistického řešení (snažím se vyjadřovat diplomaticky) jedné krásné lokality u nás v Černošicích. Představitelé města vyzývali k příspěvkům, a tak jsme s přítelem obětovali něco času a kromě názorového střetu nabídli s pomocí nejmenovaného urbanistického ateliéru i alternativní návrh.
I zjistil jsem, že vlastně nevím, jak se v Černošicích diskutuje. Místní Informační list (IL) je prý názorům občanů otevřen, ale podle jeho redaktora každý příspěvek musí schválit rada. I zašel jsem za naší místostarostkou, abych se dozvěděl, jak se do takové veřejné diskuse vstupuje a jak mohu svůj názor prezentovat radě a posléze IL. Neobjasnila mi to. Zato jsem se dozvěděl, že problém, ke kterému se chci vyjádřit, je složitý a město je téměř bezmocné. Pak jsme s kolegou několikrát mailovali tu jednomu tu onomu přestaviteli města s žádostí o schůzku – marně.
Velmi mne překvapilo, když v posledním IL jeden úspěšně diskutující (vždyť jeho hlas dorazil až do IL) představitel města naše jména v souvislosti s touto diskusí vzpomněl. A tak mi to konečně došlo. Já už jsem se této diskuse naplno a aktivně zúčastnil. No, moc jsem si nepokecal.