Jak naložil úřad s připomínkami občanů? Strčil je do šuplíku!
Na přelomu srpna a září tohoto roku se na úřední desce a na plotě v ulici Kladenská objevilo oznámení stavebního úřadu o zahájení řízení o dělení pozemku č. 2702/17 v této lokalitě za účelem výstavby rodinných domů (jedná se o jednu ze velkých dvou dosud nezastavěných zelených ploch v této části města – tou druhou je náměstí 5. května). Bylo v něm uvedeno, že námitky účastníků a připomínky veřejnosti mohou být uplatněny nejpozději v pondělí 1.10. v 10.30 hodin na ústním jednání, které se koná na úřadě.
Obyvatelé této oblasti sepsali své připomínky formou petice a jeden z nich se s ní v pondělí 1.10. v 8.15 hodin dostavil na úřad. V podatelně požádal úřednici, aby tuto petici doručila na ústní jednání v 10.30, jehož se nemůže z pracovních důvodů zúčastnit. Úřednice přislíbila, že petici předá.
Za několik dní se na úřední desce objevilo rozhodnutí stavebního úřadu týkající se výše uvedeného řízení, v němž je konstatováno, že žádné námitky ani připomínky nebyly uplatněny.
Co se stalo s připomínkami více než dvacítky občanů, jsem se vypravila na úřad zjistit osobně. Petice ležela v zásuvce v kanceláři odboru investic a na ústní jednání vůbec nedorazila. Pracovnice podatelny tvrdila, že ji dotyčný pán o předání petice na ústní jednání nepožádal, a že vlastně v petici není uvedeno, komu je určena a kdo ji podává. To jsou bohužel velmi slabé argumenty, protože jednak z nadpisu petice a z první její věty je zřejmé, že se týká dělení pozemků a tato problematika vždy spadá do kompetence buď investičního nebo stavebního odboru. Stačilo se na jednom z nich zeptat, kdo organizuje ústní jednání, a petici předat. A kromě toho Správní řád (zákon č. 500/2004), kterým se úředníci při své práci řídí, praví v § 37, že podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno, a nemá-li podání předepsané náležitosti (tzn. kdo jej činí, které věci se týká a co navrhuje), pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění. Tedy výmluvy úřednice na to, že v petici není uveden adresát, neobstojí, neboť mohla a měla zajistit její doplnění. Za pozornost ovšem stojí i to, že připomínky skončily v zásuvce úřednice investičního odboru, která věděla, že se ústní jednání k této věci ten den koná a rovněž je na místo určení neodnesla. A přitom její nadřízený, vedoucí odboru investic ing. Skalický, se tohoto ústního jednání osobně zúčastnil jako zástupce města.
O připomínky více než dvaceti občanů tohoto města však evidentně na úřadě nikdo nestál. Byly to totiž připomínky občanů unavených a znechucených neutuchající výstavbou, prašnými či bahnitými cestami a obtěžujícím hlukem stavebních strojů. Je otázkou, zda vydané rozhodnutí je vůbec platné a jaká je osobní odpovědnost úředníků v podobných případech.
Korektní by podle mého názoru bylo, kdyby úřad ihned po zjištění pochybení revokoval své rozhodnutí, svolal nové ústní jednání a připomínky občanů náležitě posoudil. Nelze připustit, aby chybou úředníka byla poškozena práva občanů.