Kauza Dalmatin – o co vlastně šlo?
V druhé polovině dubna letošního roku jsme se díky zpravodajství České televize a Mladé fronty DNES měli možnost dozvědět o existenci společnosti Dalmatin, a.s., jejích vlastnících a činnosti. S naším městem byla kauza spojená skrze starostu Rádla, místostarostu Jirouta a člena městské rady Přibíka, kteří akcie této společnosti vlastnili.
V dubnovém i květnovém vydání městských Informačních listů byla zveřejněna obsáhlá vyjádření starosty Rádla a místostarosty Jirouta. Po jejich přečtení by člověk snadno nabyl dojmu, že celá kauza je postavena na pomluvách zhrzené milenky a novináře záměrně manipulujícího s fakty a že přeci není nic špatného na tom plánovat soukromou investici do penzionu v Krkonoších.
Závažnost této kauzy si dle mého názoru zaslouží, abychom se k ní ještě jednou vrátili a shrnuli hlavní fakta, která jsou s ní spojená:
1. Utajované vlastnictví
Společnost Dalmatin je akciovou společností s tzv. akciemi na majitele. To znamená, že majitelé společnosti nejsou nikde registrováni a majitelem je ten, kdo má momentálně v držení listinné akcie společnosti. To samo o sobě je vcelku běžný způsob založení akciové společnosti v České republice. Není však běžné uzavírání komisionářských smluv s osobami, které v těchto společnostech figurují vlastním jménem ale na účet skutečných majitelů (reportáž ČT). Není běžné jmenovat do představenstva společnosti tzv. bílé koně, tj. osoby, které o smyslu její existence téměř nic nevědí a jednají dle instrukcí někoho jiného (reportáž ČT). Není běžné, že zakladatelská listina společnosti založená v obchodním rejstříku má smazány strany obsahují identifikaci jejích akcionářů (obchodní rejstřík na internetu).
Pan Jirout se hájí tím, že nic z toho není nezákonné. To je sice pravda, nicméně nám nikdy nevysvětlil, proč vše toto bylo činěno, a každý si tedy může udělat vlastní názor na to, zda to bylo z důvodů utajení nebo jiných. Koneckonců i samotný pan Jirout ve svém vyjádření v Informačních listech uvádí, že „důvodem pro založení akciové společnosti v této formě byly opakované útoky opoziční zastupitelky D. Göttelové proti jakýmkoliv aktivitám černošických radní“, čímž snahu o utajení v podstatě sám přiznává (k citovanému výroku pana Jirouta dodávám, že D. Göttelová i my ostatní se samozřejmě zajímáme pouze o takové aktivity černošických radních, které mohou být v rozporu se zájmy města).
2. Vyjednávání o nákupu pozemků v Černošicích
Navzdory prohlášení pana Jirouta v Informačních listech, reportáž České televize přinesla několik svědectví o tom, že probíhala jednání jménem společnosti Dalmatin o nákupu pozemků v Černošicích. Tato jednání v reportáži potvrzuje jedna z majitelek černošických pozemků a nepřímo dále členka představenstva společnosti Dalmatin. Údajné písemné prohlášení majitelů pozemků, že s nimi představitelé společnosti Dalmatin nikdy nejednali, nebylo nikdy zveřejněno, ale i kdyby existovalo, je nutné se ptát, proč tito majitelé v reportáži České televize potvrzovali opak a za jakých okolností takové prohlášení vzniklo.
Ačkoliv dílo nebylo dokonáno, protože kauza byla zveřejněna dřív, než k nákupu pozemků mohlo dojít, jsou zde jasně patrné znaky klasické spekulace s městskými pozemky ze strany představitelů města, jak je známe z mnoha českých obcí. Scénář je jednoduchý a v zásadě vždy stejný: městský činovník levně nakoupí pole, z pozice své funkce se zasadí o změnu územního plánu na stavební parcely a jako soukromá osoba pozemky draze prodá. Kombinaci faktů výše uvedených si lze obtížně vyložit jinak, než že si pánové Rádl, Jirout a Přibík tajně založili společnost Dalmatin, která měla pozemky v Černošicích nakoupit a po změně územního plánu realizovat příslušný zisk, aniž by se kdokoliv dozvěděl, kdo za společností stojí.
Anebo můžeme věřit panu Jiroutovi, že reportéři České televize a MF Dnes záměrně pokroutili zveřejněná svědectví a že pánové vlastně chtěli investovat do penzionu v Krkonoších. Vyberte si sami.